Zhodnocení sezony 2025/2026: Ubojovaná záchrana, ostrá slova vedení a hledání cesty ven

Ignorované varování a falešná forma

Příčiny neúspěchu musíme hledat už v letní přípravě. Z devíti zápasů jsme osm prohráli. Jediná výhra přišla proti velmi oslabené Technice Brno, která navíc odmítla nastoupit do třetí třetiny a nesportovně odjela ze zápasu. Měl to být pro nás všechny obrovský varovný prst, ale bohužel se tak nestalo. V prvních třech kolech základní části jsme totiž dokázali bodovat a v klubu zavládlo lehké uspokojení, že nastavená cesta je správná. Byla to ale jen falešná forma.

Rozpadlý kádr a chybějící chemie

Od září v podstatě až do ledna jsme hráli v okleštěné sestavě a lepili to, jak se dalo. Tým zdecimovala obrovská marodka. Dlouhodobě chyběl obránce Adam Buzek. V útoku nás srazila dlouhá absence Lukáše Jíchy, kterého zlomená noha vyřadila na dva a půl měsíce, v prosinci pak laboroval se zraněním ruky i kapitán Honza Wasserbauer. K tomu se přidaly i předčasné odchody. Už v srpnu byla ukončena spolupráce s Jiřím Půhoným, který nenašel společnou řeč s tehdejším trenérem Konečným. V říjnu pak na vlastní žádost skončil Adam Svoboda, jenž nebyl spokojený se svou rolí v týmu.

I přesto, že se vedení snažilo reagovat a přivedlo na výpomoc zkušeného matadora Jiřího Vašíčka nebo Dominika Věntuse, nepodařilo se vytvořit v kabině potřebnou týmovou chemii. Výsledkem byl tým, který netáhl za jeden provaz. Často jsme na domácím ledě viděli mužstvo, které o výsledek zkrátka nebojovalo, a diváci ze stadionu odcházeli poprávu rozezlení.

Černý leden, změna trenérů a záchrana v Šumperku

Krize naplno vygradovala po Novém roce, kdy přišla hrozivá série pěti porážek v řadě. Odstartovala ji prohra v Hodoníně (2:5), následovaly domácí ztráty s Kroměříží (3:4 po nájezdech) a Kopřivnicí (3:5), prohra na ledě brněnské Techniky (1:2) a vše završila krutá domácí porážka s Velkým Meziříčím (1:4).

Reálně hrozilo, že spadneme. Musel přijít radikální impulz, a tak u týmu skončil trenérský tandem Michal Konečný a František Dočekal. Zápas v Havířově poprvé vedla nová dvojice Martin Sobotka a Milan Řehoř. Měli jediný úkol: zachránit ligu. S bilancí šesti proher v základní hrací době, tří porážek po nájezdech a dvou tříbodových výher se tento úkol nakonec podařilo splnit. Klíčová pro záchranu byla překvapivá výhra 2:1 na ledě ambiciózního Šumperka.

„Do toho zápasu jsme tehdy šli s tím, že můžeme jen překvapit, a to se také stalo. Byl to poctivý týmový výkon podpořený výborným Jirkou v brance. Zároveň jsme si pomohli přesilovkami, což byl trochu paradox – v situaci, kdy jsme se v nich jinak trápili, jsme tam využili dvě ze dvou. Tyto body pro nás měly v konečném účtování cenu zlata,“ ohlíží se za zlomovým duelem Martin Sobotka.

Tvrdá řeč čísel: Speciální formace a nedisciplinovanost

Základní část jsme ve skupině Východ (14 týmů) zakončili na 13. místě se ziskem 32 bodů. Hůře na tom byla už jen Technika. Skóre 97:157 nás ofenzivně řadí na 11. místo a defenzivně na 10. místo v naší skupině.

Největší propadák ovšem ukazují celoligové statistiky (28 účastníků) v rámci nerovnovážných stavů, které dnes rozhodují zápasy:
Využití přesilových her: 15,79 % (až 20. místo v lize)
Ubráněná oslabení: 75,18 % (až 26. místo v lize)
Vstřelené góly na zápas: 2,51 (24. místo v lize)
Obdržené góly na zápas: 4,03 (7. nejhorší v lize)

S těmito čísly úzce souvisí i nedisciplinovanost. Během sezony jsme obdrželi celkem 484 trestných minut, což nás v naší skupině řadí na 9. místo z hlediska nejvyššího počtu trestů (pro srovnání: nejméně trestaný Šumperk měl 343 minut, nejvíce Kroměříž 599 minut). Na našem kontě navíc přistály čtyři tresty do konce utkání a dva desetiminutové osobní tresty. Ukázněnost je tak dalším obrovským prostorem pro zlepšení, protože zbytečná vyloučení nás stála spoustu sil i bodů.

Individuální výkony a mladé pušky

Pokud nás letos něco opravdu podrželo, byli to brankáři. Všichni, kteří do brankoviště nastoupili, předvedli slušné výkony. Vedle nich se dají pozitivně hodnotit i výkony mladých hráčů z Dukly Jihlava a Dynama Pardubice. Hráli s obrovským nasazením, bylo vidět, že mají výborně nabrusleno a nechybí jim zápal do hry. Zároveň je ale nutné podotknout, že těžké zápasy musí rozhodovat a táhnout naši kmenoví a zkušení hráči. Právě v tom byl pravděpodobně největší kámen úrazu.

Z ofenzivních lídrů si standard udržel Jaroslav Moučka, který v 39 zápasech posbíral 39 bodů. Nejlepším střelcem se stal Petr Štěpánek (16 gólů). Kapitán Honza Wasserbauer se v prosinci potýkal se zraněním a ročník zakončil se 17 body na kontě. V obraně si navzdory bídné týmové defenzivě udržel kladné hodnocení Václav Půža (+2).

TOP 5 útočníků:

TOP 5 obránců:

Zklamání vedení a nevyhnutelný řez kádrem

Bídné sportovní výsledky měly logicky vliv i na návštěvnost. I když si na Bouchalky letos našlo cestu průměrně 395 diváků na zápas (za což všem věrným fanouškům a partnerům obrovsky děkujeme!), úbytek je jasně patrný. Chybějící příjmy ze vstupného tak vytvářejí v klubovém rozpočtu citelnou ztrátu, na kterou musíme pochopitelně reagovat.

Přístup některých hráčů nenechal chladným ani generálního manažera klubu Martina Nečase.
„Jsem strašně zklamaný a zatím jsem to nezkousnul. Hráčům na naše poměry vytváříme velmi dobré podmínky pro práci, tak aby odváděli to, za co je platíme. Výsledek, který jsem viděl na ledě, tomu ale naprosto neodpovídal,“ nebere si servítky šéf klubu. Nejde přitom jen o samotné porážky. „Prohrát se může, ale po odpracovaném zápase. Ne to, co jsme viděli třeba doma s Technikou Brno v listopadu (prohra 0:4). Nevyhnutelný je řez, některým hráčům nabídneme spolupráci, jiným už ne. Každopádně nikoho už přemlouvat nebudeme, buď nabídnuté podmínky přijmou, nebo si budou muset hledat jiné angažmá,“ dodává rázně Nečas.

V březnu a dubnu proto probíhají pohovory se stávajícím kádrem a řeší se příchody nových tváří. Jedným z uvažovaných konceptů je omlazení kádru a postupné zapracování bojovných kluků okolo 20 let. Uvědomujeme si však, že tito hráči se musí teprve vypracovat, a proto bude nutné k nim přivést minimálně dvě pětky zkušených, hotových hráčů, kteří potáhnou produktivitu.

Skládáním kádru je aktuálně pověřen Martin Sobotka. Zda do nové sezony vstoupí jako hlavní trenér, nebo bude asistentem trenéra zvenčí, se momentálně řeší. Roli v tom hrají i jeho výborné výsledky u mládeže. Ta zůstává naší absolutní prioritou – tím spíše, že ze zdravotních důvodů u náborů končí Luboš Nevěčný. V rámci klubu tak dojde k trenérské rošádě, abychom tento výpadek pokryli a zajistili stabilitu od nejmenších ročníků.

Hořký závěr sezony a zklamání na domácím ledě

Základní část jsme zakončili dvěma porážkami, které bohužel jen podtrhly celou nepovedenou sezonu. V posledním domácím vystoupení jsme podlehli Hodonínu 3:4. Zejména druhá třetina byla z naší strany strašná. Hráči neplnili stanovené pokyny a s jistotou lze říct, že takto by se tým po zpackané sezoně před vlastními fanoušky rozhodně loučit neměl.

„Chtěli jsme doma předvést lepší výkon a s fanoušky se rozloučit výhrou. To se nám úplně nepovedlo, nebylo to parádní. Sice jsme dokázali srovnat z 1:3 na 3:3, ale pak jsme dostali smolný gól z buly. Každopádně chci obrovsky poděkovat fanouškům za to, že celou tu nevydařenou sezonu chodili. Věřím, že v té další uvidí mnohem lepší hokej,“ zhodnotil poslední domácí duel Martin Sobotka.

Úplnou tečkou za ročníkem pak byla prohra 2:6 na ledě Kroměříže, kde už mužstvu chyběla jakákoliv jiskra.

„Kluky jsme nabádali k tomu, aby v sobě ještě našli motivaci a zápas odehráli se ctí, což se bohužel úplně nepovedlo,“ netajil zklamání trenér Sobotka a přidal i celkové zhodnocení uplynulých měsíců: „Tým jsme dostali do rukou s jasným cílem ho zachránit, což se sice povedlo, ale nemůžeme zastírat, že tahle sezona se celkově prostě nepovedla. Budeme ji muset velmi dobře zanalyzovat a podniknout rázné kroky k tomu, aby ta příští byla vůči fanouškům i celému žďárskému hokeji diametrálně odlišná.“

Rekonstrukce a výhled do léta

Na zimním stadionu aktuálně probíhá dlouho očekávaná první etapa velké rekonstrukce. Její součástí je vybudování zcela nové ledové plochy, na kterou naváže instalace moderních pružných mantinelů, ochranných plexiskel a nových podlah. V následujících letech by pak měly proběhnout další fáze modernizace celého stadionu.

Práce by se měly stihnout do konce srpna. A-tým i juniorku čeká v květnu a červnu společná suchá příprava. V srpnu bychom měli vyjet na led v dočasném azylu (v jednání je Bystřice nad Pernštejnem nebo Velké Meziříčí) a od září bychom se rádi vrátili na zbrusu nové domácí kluziště. Začátek sezony je předběžně naplánován na druhou polovinu září s tím, že o konkrétním rozdělení týmů do skupin se rozhodne na druholigovém aktivu v červnu.

Děkujeme všem, kteří při nás stáli, a věříme, že do nové sezony vstoupíme s čistým štítem a jako mnohem silnější tým.